Výstavy - galerie u mloka

Dva soubory dokumentárních fotografií ze života národnostních menšin v naší republice. Fotograf se zaměřil na asijskou komunitu, žijící v Olomouci. Snímky, zachycující jejich každodenní život, mnohdy překvapivě odkryly skrytou nevšednost a sílu lidských osudů .

Emil Pališek (1977) absolvoval Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, pracuje v Olomouci v tiskárně Českých drah. Průběžně se věnuje vlastní umělecké tvorbě

Vernisáž výstavy ve středu 10.9. 2008, 19:00. Výstava potrvá do 7.10. 2008

Ham je slovo, které v tomto případě neznamená zkratku, ale prosté citoslovce pobídnutí, které autorka použila jako název pro soubor fotografií, videí a performance, které reflektují její vlastní těhotenství. Vnímá ho jako období, kdy se matka stávám útočištěm, samotným jídlem a posléze i krmičem, vyživovatelem svých dětí.
Jedná se o fotografický cyklus a videodokument "Koule",dále fotografický cyklus "Pokus nasytit kojence uměním". Speciálně pro prostor galerie případně pro veřejný prostor v její bezprostřední blízkosti připravila Jana Francová i performance spojenou s jídlem - "Krmení Olomoučanů".

Jana Francová Jana Francová (1975) absolvovala Pedagogickou fakultu (obor Výtvarná výchova - grafika) a Fakultu výtvarného umění v Brně (ateliér Video u Keiko Sei a Pétera Rónaie). Samostatně vystavuje od roku 1993 převážně v Brně. V zahraničí se presentovala v rámci kolektivních výstav (Polsko) a mezinárodních festivalů (Česko, Francie, Thajsko). Účastnila se také zahraničních stáží (Francie, Anglie) a symposií (Slovensko, Německo, Maďarsko). Jako scénografka spolupracovala se Studiem Dům a Divadlem Líšeň.
Věnuje se grafice, malbě a performance. V poslední době se zaměřuje na hlavně na video a videoinstalace. Na katedře výtvarné výchovy založila obor video a multimedia.

Jiří Mareček s Alešem Lochem představí na vernisáži své společné dílo album Stébla Zkoušet. Toto album se skládá z textů tištěných ručně za pomocí štočků a doprovodných grafických leptů, které vznikaly již od roku 2005 nezávisle na verších. Při dalším setkávání obou autorů vznikla celková koncepce alba, vycházející z objevované tvůrčí spřízněnosti. Druhá část vznikala počátkem roku 2007 po blízkém seznámení s poezií Jiřího Marečka. Básně v albu Stébla zkoušet pak vznikaly hlavně v roce 2006 a jsou výběrem z většího celku rukopisných textů po dohodě obou autorů. Podstata grafik je založena na automatické kresbě, hledání ticha a pokory. Ticho a jeho formy jsou také hlavním elementem celého doprovodného grafického cyklu. Základní koncepcí alba bylo nejen ilustrativní doprovázení textu grafikami a naopak, byla jí i snaha o významový posun obraznosti textu v dalším samostatném autorském působení. A tedy snaha o jakési mezioborové propojení výtvarného sdělení a metaforické obraznosti. Podle Aleše Locha vycházejí grafiky z automatické kresby při hledání ticha a pokory, které pak tvořily oporu pro další skicování. Vznikly tak průsvitné motivy přecházející z abstrakce až k figurálním tématům. Lidskou povahu a intimitu takového propojení snad podtrhává i skutečnost, že ručně vyrobené album existuje pouze ve dvaadvaceti kusech.

Jiří Mareček (1979, Zlín), básník. Vystudoval knihkupeckou školu v Luhačovicích, momentálně žije v Olomouci a pracuje jako novinář. Verše publikoval v časopisech Host, Tvar a v olomouckém Těžkoříct. Krátce také spolupracovat s nakladatelstvím Host jako grafik.
Aleš Loch (1978, Zlín). Absolvoval zlínskou soukromou školu umění obor grafika. Žije ve Zlíně. Samostatné výstavy: Z první a druhé, 2004, na Soukromé odborné škole umění ve Zlíně o.p.s. Společné výstavy: LANG & LOCH, 2006, v galerii zlínské hvězdárny.

Vernisáž zvukově doprovodí zlínský hudebník Radek Heroldz experimentálního souboru Opuka, který bylo možné slyšet v Olomouci například během letošního PAFu.

- doprovodný program k festivalu In/Visible 2008 v Galerii U Mloka. - Projekce krátkých filmů, jejichž autoři se pohybují na současné české a slovenské umělecké scéně.

Jednotlivá cyklická pásma poběží ve stanovený den ve sklepních prostorách galerie, vždy od 14,00 do 17,30. Vstup volný.
Zahájení proběhne v úterý 1.4.2008 ve 14,00.

Program:

Úterý 1.dubna:
MAGDA STANOVÁ - Love story (2004); Dovolenka (2006).
PETR BAŘINKA - Bon voyage; Mr. Citro (Auto), Mr. Citro (Dárek).
JAN ŠERÝCH - Remember Me / Is All I Ask / And If Remembered / Forget It All (2006).

Středa 2. dubna:
JANA HULJAKOVÁ - La petite mort (2007).
JAN DIENSTBIER - Blízká vzdálení (2007).
SABINA LASANOVÁ - Mars; Lyžař.

Čtvrtek 3. dubna:
"VIDEOSTOP" - kompilace videí od českých autorů: Jan Haubelt (VŠUP, atelier socha 1, prof. Kurt Gebauer) absolvent; Pavel Abrahám (VŠUP, atelier Koncept, prof. Jiří David); Jakub Matuška aka MASKER (AVU, atelier malba 2, mgr. Vladimír Skrepl); Jakub Nosek, Jan Augusta (VŠUP, atelier typografie, mgr. František Štorm); David Kalika aka KAKALÍK (VŠUP, atelier animace, prof. Jiří Bárta) absolvent; Aleš Suk (FAMU) absolvent; Petr Šmalec (VŠUP, atelier Ilustrace, prof. Jiří Šalamoun) absolvent; Markéta Šimková (VŠUP, atelier Ilustrace, prof. Jiří Šalamoun) absolventka; Petr Bařinka (VŠUP, atelier socha 1, prof. Kurt Gebauer) absolvent; Pavel Strnad (VŠUP, atelier animace, prof. Jiří Bárta) absolvent; Michal Jindra (FaVU) absolvent; Jakub Dvorský (VŠUP, atelier animace, prof. Jiří Bárta) absolvent; Ondřej Švadlena (VŠUP, atelier animace, prof. Jiří Bárta) absolvent; Petr Strouhal (FaVU) absolvent; PASH (FAMU).

Pondělí 7. dubna:
MICHAL PĚCHOUČEK - Osobní vlak (2005).
JIŘÍ ČERNICKÝ - Invisible (2005); Toner block (2006-07); Loading... (2006-7).

Úterý 8. dubna:
ALENA KOTZMANNOVÁ - Toto video je příběh (2007).
MILENA DOPITOVÁ - Vojta (2007).
PAVLA SCERANKOVÁ - 1957/2007 (1957, 2007) (premiérové uvedení).

Středa 9. dubna:
PETRA HEROTOVÁ - Myju tátovo auto tátovým způsobem v tátových teplácích (2005); Raz, dva, tři (2006); Věnováno Slávce Žukovičové-Máchové (2006).
PAVLA SCERANKOVÁ - Boxing (2005); Shelter (2005).
GUMA GUAR - Geometrical Fundamentalism.

Čtvrtek 10. dubna:
PAVEL RYŠKA - Ursonáta (2004-2006).
VÍT KRAUS - 01 (2004); Srdce (2005).
EVA KOŤÁTKOVÁ - Červený stůl (2006-07).

Pondělí 14. dubna:
RADIM LABUDA - Art concret a další videa (2003-2006).
SLÁVA SOBOTOVIČOVÁ - Hledanie (2004); Šampaňské (2005).

Úterý 15. dubna:
EVA JIŘIČKOVÁ - The fairy tale (2004-06); Invisible (2004).
DANIELA BARÁČKOVÁ - Bush man a další videa.
PAVLA SCERANKOVÁ - Cup (2006); Sauer kraut (2006).

Středa 16. dubna:
MAREK BUREŠ - Arny; práce #1; Winter Landscape With a Bird Trap; 14-15; Z vysoka...
PAVEL RYŠKA - Cheesy luck (2006).
MICHAL PĚCHOUČEK - Kočárkárna (2004).

Čtvrtek 17. dubna:
"VIDEOSTOP" - kompilace videí od českých autorů (viz výše).

Výstava obrazů dvojice mladých autorů na téma život na ulici.
Sourozenci Kořínkovi jsou si od mala nablízku, malují pod jednou střechou, a často pracují i na společných dílech. I přesto si každý vytříbil vlastní osobitý styl a výstava jejich posledních prací to veskrze dokazuje. Ač reagují na velmi blízké podměty z prostředí města, ve kterém žijí, při srovnání je i přesto patrná odlišnost jejich prožitků.

Výstava fotografií byla sestavena z vítězných prací všeh uplynulých ročníků stejnojmenné souteže, které se od roku 1997 zúčastňovali autoři s posližením i bez něj.

Výstavou Závislost je problém v hlavě uzavírá Galerie U Mloka výstavní program roku 2007 i za celé P-centrum. Výstava se totiž týká drogové problematiky. Budou vystaveny polystyrenové hlavy, jaké se používají v obchodech s parukami. Jako velmi tvárný a kreativní materiál jsme ho nabídli zástupcům z řad umělců a odborníků na drogovou problematiku, kteří je výtvarně zpracovali podle svého chápání titulního sloganu. Pestrou řadu děl si galerie nenechá pro sebe, ale již během vernisáže proběhne veřejná dražba, jejíž výtěžek připadne P-centru.
Autoři jednotlivých hlav jsou Marcel Hubáček, Radka Hrubá, Petr Hroch, Eldine Rondolino, David Medek, Petra Šobáňová a Jana Francová.

Polská umělkyně Malgorzata Wielek-Mandrela vystavuje své obrazy v Čechách poprvé. Je doktorantkou na Akademii krásných umění v Krakově. Ve svých figurativních obrazech se snaží spojit uvolněnou malbu s dekorativním myšlením, které je blízké lidovému umění a světu naivních obrazů.

Výstava Radka Čáka a Martina Fišra.
Textová instalace, zamýšlející se nad vztahem umělce a jeho okolí:Existují v době digitálních přenosů a rozvinutých telekomunikačních sítí objektivní morální hodnoty?
Je možné je rozpoznat a objevit?

Veronika Lukačíková a Svatopluk Klesnil. Dokumentární fotografie. Výstava potrvá do 31. července 2007

Norbert Holub - Osobní spis.
Poslední týden v dubnu proběhne v Galerii U Mloka již pátý ročník Festivalu básníků. Doprovodná výstava se ponese v duchu festivalu. Norbert Holub zde představí své básně zakomponované do autentických dotazníků. Vernisáž bude spojená s jeho autorským čtením, představí zde čerstvou sbírku Status idem.

Cílem výstavy je představit výsledky drobného projektu, který proběhl z iniciativy galerie na začátku tohoto roku. Osmi autorům se rozdaly sešity, do kterých si po dobu jednoho měsíce měli zapisovat, kreslit a dokumentovat svoje zážitky, pocity a názory, zejména na místo, ve kterém žijí. Šlo také o dokumentování jejich prostoru, jakéhosi teritoria. Vybrali jsme lidi z různého prostředí a různého věku. Jedna účastnice je Francouzka. Psaní deníku mělo účastníky převést ke kreativitě a hlubšímu vnímání svého okolí.

SPOLU

Společná výstava fotografů z Moravské-fotoškoly.com

Autoři:

David Dusík (1972)
Zbyněk Kosík (1973)
Karel Kratochvíl (1944)
Karel Lakomý (1981)
Zdeňka Lammelová (1980)
Miluše Langerová (1978)
Veronika Lukačíková (1982)
Martina Štěpánková (1981)
Iva Višinková (1957)
Radmila Víznarová (1956)
Martin Vosáhlo (1983)


Zdeňka Lammelová (1980)
Žije v Kocourovci u Olomouce.
Vystudovala Fakultu humanitních studií University Karlovy v Praze, se zaměřením na antropologii a sociologii. Současně studuje obor Euroculture na UP v Olomouci. Vyučuje etnické a orientální tance. Ráda cestuje a fotí lidi a jejich příběhy.

Lidé jedné vesnice
Lidé, kteří jsou nám fyzicky blízko, nám jsou často hodně vzdáleni. Tyto
fotografie se staly prostředkem blízkého setkání s lidmi, kteří žijí v mé vesnici. Pootevřely dveře jejich domu a jejich příběhu.

Mongolskou stepí...
Cestou mongolskou stepí jsem zažila spoustu neuvěřitelných příběhů a
setkaní. Co je pro jedny každodenností, může být druhým důvodem k údivu.
Vzájemné je to pak pro všechny způsob poznání.

Radmila Víznarová (1956)
Žije v Přerově. Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Krnově. V současnosti obchoduje s dětským oblečením. Věnuje se dokumentární fotografii na svých cestách po zemích celého světa kde se snaží zachytit život a atmosféru v navštívené krajině.

Mexiko 2006


Martina Štěpánková (1981)
Žije ve Třech Dvorech u Litovle.Vystudovala VŠB TU Ostrava ekonomickou fakultu. Pracovala v "Dětském centru 1990" v Olomouci a nastupuje do Uničova na Městský úřad.

"Světlo"

Veronika Lukačíková (1982)
Narodila se v Trstenej na Slovensku. Vystudovala LF UP v Olomouci a od r.2006 žije a pracuje v Praze.

1.INVESTÍCIA ČASU
(osobný priestor ženy)

2.INVESTÍCIA SEBA
(osobný priestor ženy,rodina)


Iva Višinková (1957)
Žije v Olomouci , vystudovala Střední průmyslovou školu mlékárenskou v Kroměříži.
Pracuje jako laborantka mikrobiologie.

V životě každého z nás jsou i ve dnech všedních okamžiky prchavé, vzácné, milé a neopakující se .


Karel Kratochvíl (1944)
Žije v Olomouci. Maturoval na gymnáziu. Zaměstnán u Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje - vedoucí spojového oddělení a informatiky nyní propagace.

"Můj byt a já"


Zbyněk Kosík (1973)
Žije v Přerově. Maturoval na gymnáziu v Přerove. Pracuje jako prodavač v elektro obchodě.

ANNA

DUŠICKY 2006

Výstava bývalého klienta P-centra zahrnuje jeho fotografie z posledních let, zachované v jediných kusech, obrazy-koláže a kreslené kompozice na plátnech. Většina z nich tematizuje motiv sídliště, které Štěpána provázelo jeho životem. Dívá se na něj s otevřeností, propadá kouzlu jeho monumentality, občas však poodhaluje jeho surovost a prázdnotu.

Soubor velkoformátových fotografií z let 2001 (trychtýře) a 2003 (pankáči). Petr Nikl byl inspirován ochranným kornoutem pro psy - oslovil v Praze lidi, žijící na ulici, aby mu poseděli modelem. Kornouty chápe jako metaforu, umocňující izolovaný svět lidí, pohybujících se na "okraji". Fotografovali Martin a Ondřej Polák (2001 - 2003)
Koncept: Petr Nikl

Francouzská výtvarnice Eldine Rondolino žije v současné době v Olomouci. Ve svých pracích zpracovává podněty ze svého života, který začal na ostrově Réunion a přes Francii vede až do Čech. Jejich soubor zkoumá paměť člověka, bloudění, cestu životem. Právě tato témata ho dělí do tří částí, jejichž sjednocujícím motivem je hledání vlastní identity. Vernisáž výstavy proběhne za účasti autorky, která připravila vlastní úvodní program.

Ve své diplomové práci se zabývám lidským tělem a tím, jak ho používáme ve vztahu k prostoru.
Jen stěží bychom si dokázali představit lidskou bytost vytrženou z prostoru, ve kterém existuje,
pohybuje se a vnímá jej. Které aktivity nám daný prostor umožňuje rozvíjet?
Jak jejich průběh ovlivňuje? Může nás přivést k určitým pohybovým vzorcům?
Jak na tuto změnu bude reagovat naše okolí?


Klára Ovčáčková

Tradiční výstava k festivalu Jeden Svět v Galerii U MLOKA, která bude mít netradičně dvě zahájení. Při prvním zahájení 15. března 2006 v 18:00 představíme fotografický cyklus Radky Chocholoušové Spáči - fotografický dokument z festivalu v Trutnově, na pondělí
a 20.března v 17:00 je v galerii nachystaná videoprojekce, performance a další překvapení.

Hlavní partner výstavy: Člověk v tísni, spol. při ČT
www.jedensvet.cz
www.clovekvtisni.cz

Výstava běloruského net artu, prezentace uměleckých iniciativ, workshopů a výstav připravená běloruskou umělkyní a kurátorkou Tatianou Tushinou.

II. sajbršansonová respirační skupina uvádí: VÍRA V ERROR
- bizardní výtvarno aneb historický exkurz do svérázné tvorby jednoho z nejoriginálnějších uměleckých seskupení posledních několika dekád.

Vernisáž výstavy 12.10.2005 v 18.00 h
Výstava potrvá do 11.11.2005

KNIHA S NĚHOU

Výstava prací studentů Soukromé vyšší odborné školy grafické a Střední umělecké školy grafické v Jihlavě
Krásná slova si zaslouží být náležitě "oděna". Takovým "oděvem" bývá zpravidla kniha. V nejlepším případě souzní tato forma se samotným významem obsaženého textu, vnější se propojuje s vnitřním, a vzniká tak ucelený umělecký předmět. Kniha, jež je vytvořena s opravdovou něhou.
Práce studentů třetího a čtvrtého ročníku grafické školy v Jihlavě představují různé možnosti, jak dosáhnout spojení typografie s výtvarnou stránkou. Při zpracování úkolu jim byl ponechán vlastní výběr textu, přičemž vedle klasických literárních děl našel uplatnění například i telefonický rozhovor s babičkou či písňové texty Karla Kryla. Literární obsah se odrazil i na volbě materiálu, proto křehkost básní koresponduje s jemnými ubrousky, na kterých jsou verše psané, a naopak dojem syrovosti rock'n'rollu podtrhuje knižní vazba tvořená plechovými pláty. Cílem autorů nebylo obsáhnout kompletní text díla, jako spíš dosažení onoho propojení myšlenkového obsahu psaných slov s vizuální formou, tudíž vybrané pasáže opět podtrhují originalitu vytvořené knihy, jakožto plnohodnotného uměleckého díla.
Jana Laubová

Doprovodný program k fotografické výstavě Zuzany Staňkové Parafráze určený školním skupinám.
Studenti se hlouběji ponoří do obrazů a soch starých mistrů jako jsou Leonardo da Vinci, Bernini, Ingres a budou rozkrývat jejich práci s kompozicí, tématem, rolí světla či zkoumat historické okolnosti vzniku díla. Sami si také vyzkouší transformaci již existujícího díla a inscenaci vlastního fotografického zátiší.
Délka programu: 1,5 hod, čas: dle dohody na tel: 585 221 983, cena: 20,- Kč/student

Fotografie absolventky Ateliéru tělového designu FaVU VUTBr v Brně.

PARAFRÁZE

Jde o fotografické parafráze známých maleb, které mi byly a jsou blízké, mám je ráda.
Snažila jsem se o jakousi změnu vlastní identity - stát se na chvíli postavou z obrazu, vytvářet jí atmosféru, prostředí, vyzkoušet si na sobě určité změny (i tělesné). Vytvořila jsem několik volných interpretací různých obrazů, různých autorů, z různých období.
Zároveň jsem se snažila dát snímkům ještě jiný rozměr- posunout význam. Nešlo mi o to, co nejvěrněji napodobit vybranou předlohu. Záměrem bylo, aby mé obrazy-fotografie evokovaly divákovi dané známé dílo-předlohu, nebo mu ho určitými prvky připomínaly, i když třeba v úplně jiném nebo pozměněném významu. Mohou působit i zcela samostatně.
Sama jsem se stylizovala do všech zobrazovaných postav, ve zaranžovaném prostředí. Zajímala mě vizuální proměna, připodobnění sebe k vybrané postavě. Snažila jsem se udělat ze sebe někoho jiného - vypadat jako někdo jiný, octnout se v jiném prostředí- prožít si svůj oblíbený obraz....

Martin Okleštěk,
koláže

Závislost - variace na téma závislost a to nejen na drogách. Při vernisá�i promítneme krátký dokument �P-centrum očima Zuzky� Vystavující: Viktor Fischer a Alena Dvořáková, Lenka Klodová, Jiří Kornatovský, Vít Kraus, Marta Lipusová, Mirek Němeček, Jindřich �treit, Vít John, Sylva Hinková

Projekt je o obalech. O jejich fyziognomii, o jejich obsahu a o informaci, kterou poskytují. Práce by se dala charakterizovat, jako výzkum života a těla produktů, které nás obklopují.
Sáček chápu jako metaforu slova, jako pojem.
Sáček jako reprezentant obsahu.
Zajímá mě též otázka: kolik věcí skutečně potřebujeme a kde je hranice, za kterou věci přestávají plnit svoji funkci, kvůli jejich nadměrnému množství - absurdní plnost, která je nepoužitelná, neboť je příliš plná.
Pavla Sceranková

Detected Covers
The project is about "covers". About their "physiognomy", about their content and about the information, which they provide. It could be described like a research on the life and body of products which surround us. I estimated Paper bag /the cover/ as the plastic representants of its content. I perceive the Bag as the metaphor for the word. I am also interested in the question: how many things do we really need and where is the border after which "things" stop to fulfill their purpose because of their enormous amount - absurd "fullness" which is useless, because it is "too full".
Pavla Sceranková

Helena Lukas Martemucci: Kroky světem
"Chci pomocí fotografie dokumentovat změny v postojích Čechů vůči mentálně a fyzicky postiženým, se kterými se zde velice dlouho zacházelo podle hesla: "sejde z očí, sejde z mysli". Dříve za ploty a na okraji společnosti, teď konečně se do určité míry stávají součástí naší společnosti. Je povzbuzující, že v tomto procesu hrají umělci velmi důležitou roli. Pomáhají zapojit postižené občany nejen do každodenního života, ale také do tvůrčích aktivit, které přinášejí lidským bytostem radost a důstojnost. Ve svých obrazech bych ráda zhodnotila výhody integrace a předvedla léčivou sílu umění."

V Praze jsou Pražské kurzy fotografie (PKF) jednou z nejvyhledávanějších institucí, zabývající se systematickým �kolením a vzděláváním fotoamatérů v oblastech volné i užité fotografie. I přes relativně krátkou dobu existence kurzů, od roku 2001, již prošlo touto školičkou přes šest stovek zájemců o základní i pokročilejší formy studia fotografie. Ti nejlepší pokračují dál ve studiu na vysokých školách, především na Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě, na Univerzitě J.E. Purkyně v Ústí nad Labem či na Institutu marketingu a reklamní tvorby ve Zlíně. Současná výstava v olomoucké Galerii U MLOKA (od 10.8. do 10.9.2004) představuje alespoň ve zlomcích autorské soubory sedmi absolventů PKF. Touto expozicí je mimo jiné dobře dokumentována i ta skutečnost, že nejen státní vysoké a střední školy v sobě mohou koncentrovat řadu talentovaných autorů se značným tvůrčím potenciálem a schopností oslovit vlastním vizuálním jazykem širší publikum.
E-mail: info@prazske-kurzy-fotografie.cz, www.prazske-kurzy-fotografie.cz. tel.: 251 812 918 nebo 721 701 686.

Galerie U MLOKA připravila přehlídku prací několik českých a zahraničních umělců pracujících na poli nových médií. V olomouckém kontextu poněkud výjimečná výstava videoartu a netartu tak zve na návštěvu virtuálních světů. V případě netartu tak návštěvník nemusí být pouhým pozorovatelem, ale i hybatelem a tím, kdo sám vytváří umělecké dílo.

Ač si uvědomujeme, že pojem nová média je velice široký, rádi bychom touto skromnou přehlídkou v galerii U MLOKA představili některé ze způsobů umělecké práce využívající jako prostředku videa a internetu a podali tak návod, jak k takovému umění přistupovat a jak se mu naučit rozumět.
Ke znovuprožití krásy obyčejných věcí z každodenního života, ke vnímání předmětu jako vizuální poezie diváka možná přiměje černobílé video "Zadání: nástroj" od Filipa Cenka, nebo podobně pojatý videoart minimalistického vyznění "Jedlý olej" Slovenky Pavly Scerankové. Tiché "Nic", video beze zvuku, od Jana Šerých, upoutává svým zenovým vyzněním, nic se mění v něco a naopak, v nekončícím koloběhu.
Animovanou tvorbu na výstavě zastupují dvě úsměvná dílka Pavla Ry�ky, ve kterých nelze přehlédnout citace známých děl modernistických malířů - Duchampa, Manzoniho, Maleviče - jejichž rozestavěním v iluzorním interiéru vzniká mno�ství kontextů, odkazů a otázek.
Poklidnou hladinu předešlých děl rázně rozviřuje dynamický videomix od Viléma Kabzana, jenž kontrastuje s filozofickým zamyšlením v "Art first has to be defined/Boudník" z dílny Filipa Cenka a Magdaleny Hrubé. Druhá část tohoto počinu se hlásí k osobnosti Vladimíra Boudníka - stejným principem, jakým Boudník dokresloval rozpraskané zdi v ulicích města, užili autoři animaci ve videozáznamu.

V rámci netartu, tedy umění, které vzniká přímo v prostředí internetu a které nemů�e existovat mimo něj, výstava odkazuje k několika webovým adresám. Za pozornost jistě stojí projekt New York City Map Markéty Baňkové, jedné z prvních, kdo se u nás začal tomuto novému médiu intenzivněji věnovat nebo projekt německé skupiny Akuvido Web Würfel Werkstatt, kde nás zvou do industriálního světa továrny plné symbolů. Stránky získaly jednu z hlavních cen na festivalu Villette Numérique 2002. Jinou polohu představují stránky Soundtoys, kde se potkávají opravdu uchvacující práce mnoha umělců experimentujících na poli audiovizuálních interaktivních projektů, či francouzské Colori

Ibra Ibrahimovič: Příběh sedláka Rajtera - od kolektivizace ke globalizaci

Příběh sedláka Rajtera
Fotografie bezprostředně vypráví dramatický příběh sedlácké rodiny Rajterů, která se stala obětí komunistické kolektivizace v 50. letech a jež po násilném zabrání majetku začala hospodařit v severních Čechách na poddolované půdě s chemickými závody za zády. V roce 1993 se Rajterovi vzchopili a vybudovali nové hospodářství. To je však opět ohroženo: tentokrát investičním záměrem nadnárodní společnosti Nemak.
Současně výstava sleduje i další rovinu tohoto příběhu. Snaží se poukázat na stále zřetelnější oslabování základních demokratických principů států (celosvětově) díky posilující se pozici nadnárodních korporací ve společnosti.
Fotografie z výstavy získaly hlavní cenu Czech Press Photo 2003 a první cenu v kategorii "Každodenní život" Czech Press Photo 2003.

Ibra Ibrahimovič
Ibra Ibrahimovič (1967) se světu české fotografie představil v roce 1993 seriálem černobílých fotografií "Libkovice, svědomí severu", věnovaných bourané severočeské obci Libkovice a zápasu tamních lidí o její záchranu.
Snímky ze sociální tématikou zůstaly těžištěm jeho práce i v následujících letech, kdy se prostřednictvím fotografie snažil zachytit "zoufale krásnou" krajinu a prostředí severních Čech: cikánské děti ve starých čtvrtích, ženy na rekultivacích, horníky v uzavíraných dolech, dělníky likvidující těžební stroje, sběrače ze skládek... Fotografování severních Čech je pro něj způsobem jak zúčtovat s krajem, ve kterém vyrostl a naučil se pozorovat věci kolem sebe.

Při vernisáži projekce filmu Zdeňky Řezáčové Pohyb do středu.

Práce Zdeňky Řezáčové se vztahují do světa umění i do světa ve kterém žijeme a to skutečně subtilním, ale přitom naprosto přesným způsobem. Propojením textových citátů o délce lidského života a údaji o trvanlivosti určitých produktů vztáhla k sobě hierarchicky odlišné jevy, jako je život člověka a život průmyslového výrobku. Díky tomu se jí pak podařilo srovnat svět lidské existence a svět zboží, který se nám všem vnucuje. Navíc programovým užitím miniaturních formátů vytvořila svou odpověď na stále narůstající trend, předpokládající, že zajímavé výtvarné dílo musí být monumentálních rozměrů. Již delší dobu se Zdeňka Řezáčová věnuje dílům, kde se vzájemně propojují světy umění a konzumu. Připomeňme zde její diplomovou práci Bonboniéra - aneb umělecké dílo jako zboží, kde parafrázovala pomíjivé zboží patřící pro člověka k nejpřitažlivějším - bonboniéry. Ty její jsou naplněny sémanticky exponovanými citáty, jako jsou co nejpřesnější odlitky detailů jejího vlastního těla, včetně těch eroticky nejexponovanějších. Jsou z čokolády a marcipánu, na originálním výlisku podložky, zabalené do originální krabice s potiskem.
(vybráno z textu Jiřího Valocha)